Pobočka

Pohřební ústav hl. m. Prahy - Kolovraty

AdresaMírová 69, Kolovraty

Pohřební ústav hlavního města Prahy vždy byl, je a věříme, že i v budoucnosti bude významným podnikem v poskytování pohřebních služeb občanům hlavního města. Pražané mají možnost projednat obstarání pohřbu v objednávkových kancelářích v různých částech Prahy. Naše pracovnice v nich s pozůstalými kompletně projednají jejich přání na provedení pohřebního obřadu a zajistí vše potřebné. V budově Pohřebního ústavu v Karlině je oddělení zahraničních zakázek, které zajišťuje převozy zesnulých našich občanů z různých států světa zpět do republiky, ale také převozy cizích státních příslušníků, zesnulých v České republice, do jejich vlasti. Pracovnice pohřební služby Praha mají bohaté zkušenosti s vyřízením všech potřebných formalit a dnes již také mnoho kontaktů na pohřební služby po celém světě. Se zesnulým je vždy předána kompletní dokumentace k úmrtí, tak jak stanovují předpisy jednotlivých států. Pohřební ústav má také personální a materiálové vybavení pro uspořádání velkých pohřebních obřadů pořádaných především pro význačné osobnosti. Jsme přesvědčeni, že nabídka našich služeb, doplněná o prodej různého pohřebního zboží, spolupráce s kamenickou firmou, která nabízí široký sortiment náhrobků, spolu se snahou všech pracovníků Pohřebního ústavu o poskytování bezvadných služeb, vytváří dobrý základ pro to, aby si pozůstalí a smuteční hosté odnášeli z posledního rozloučení se svým blízkým sice smutnou vzpomínku, ale s pocitem, že vše proběhlo podle jejich představ a o jejich blízkého bylo na jeho poslední cestě dobře postaráno.

K urnovému háji krematoria Motol byly k původní loučce pro vsyp popela vybudovány i tři loučky rozptylu popela zesnulých a kolumbária. Jsou umístěny v okolí rybníčka před obřadní síní krematoria, kde s okolním urnovým hájem, který je koncipován jako lesní hřbitov tvoří pietní místo pro odpočinek zesnulých i těch, kteří se s nimi přicházejí rozloučit.

Návrh na zřízení Pohřebního ústavu byl podán již v roce 1878 a to z podnětu Zádušního úřadu. V tehdejší radě starších města Prahy však nenašel tento návrh podporu. Nicméně myšlenka na vytvoření městského podniku v oboru pohřebním zůstala a tak byla znovu projednávána v roce 1910, kdy Pražská městská pojišťovna podala jménem města žádost o udělení koncese na Ministerstvo obchodu. Ministerstvo koncesi udělilo 5. července 1910. Protože však pojišťovna, na kterou byla vydána koncese, neměla ve své statutární činnosti pohřebnictví, byla Ministerstvem obchodu vydána nová koncesní listina dne 6. listopadu 1911 obci pražské. Od tohoto data tedy občanům v Praze poskytuje své služby Pohřební ústav hl. m. Prahy.

Po vzniku Československé republiky v roce 1919 bylo zákonem č. 180 Sb. ze dne 1.dubna 1919 povoleno zpopelňování zemřelých. Praha jako hlavní město stála před problémem urychleně vyřešit stavbu krematoria. Po složitých jednáních bylo první pražské krematorium vybudováno v adaptované obecní kapli na Olšanských hřbitovech (dnešní Nová obřadní síň) a dne 23. listopadu 1921 byla provedena první kremace na území hlavního města. Byla to kremace zesnulého MUDr. Františka Adamce. Provoz krematoria však byl povolen jako provizorní s tím, že město postaví urychleně krematorium nové, vyhovující všem moderním požadavkům na tato zařízení.

Mapa

Potřebujete pomoci sjednat pohřeb?

Pomůžeme vám naplánovat jedinečné rozloučení pro vašeho blízkého. Pohřeb s obřadem, kremace bez obřadu nebo i netradiční pohřeb. To vše za jednu transparentní cenu od 12 900 Kč.

Zjistit více

Komentáře