Balzamace
Cílem moderního balzamování těla je pozastavení procesu rozkladu, aby tělo vypadalo na obřadu co nejlépe i delší dobu po úmrtí. Také se využívá při delších zahraničních převozech těla. Po povedené balzamaci a následné kosmetické úpravě by měl zesnulý v rakvi vypadat, jakoby poklidně spal.
Balzamace je typická především v USA a Velké Británii, kde jsou narozdíl od České republiky typické pohřby s otevřenou rakví. V Česku proto tuto službu nabízí pouze několik certifikovaných balzamovačů s kurzem thanatopraxe. Balzamace není levnou záležitostí, protože je k ní třeba speciálních přístrojů, chemikálií a především znalostí pracovníka.
Okolo procesu balzamování panuje v zahraničí jistá míra kontroverze, jelikož je často nucena i pozůstalým, pro jejichž blízkého není nutná. Řeší se také ekologické dopady drastických chemikálií na životní prostředí.
Výhodou balzamace naopak je, že kvalifikovaní pracovníci dokážou upravit i tělo ve velmi špatném stavu, například po autonehodě, čímž poskytnou rodině možnost se s blízkým důstojně rozloučit i v těchto těžkých podmínkách. Pokud byste se chtěli více informovat o možnostech balzamace v ČR, můžete kontaktovat například Pohřební službu Praha.
Mumifikace
Dalším způsobem úpravy těla zesnulého je také mumifikace. Je to specifická úprava těla zemřelého ve starověkém Egyptě. Egypťané věřili v bohatý posmrtný život, na který bylo třeba zemřelého co nejdůkladněji připravit a předejít procesu rozkladu. Proces mumifikace byl však velice nákladný a náročný, proto si jej mohla dovolit pouze nejbohatší vrstva obyvatel. Ostatní byli pohřbíváni do horkého pouštního písku, který tělo též specificky zakonzervoval. Samotná mumifikace byla fascinujícím procesem. Nejdříve se vyndaly orgány včetně mozku, které byly uloženy do speciálních nádob zvaných kanopy. Tělo bylo omyto, upraveno, a uloženo do soli, kde se zakonzervovalo tak, že zbyly pouze kosti a kůže. Následně se zesnulý zabalil do plátna a byl uložen do rakve bez přístupu vzduchu. Významné osoby měly honosné sarkofágy. Důmyslný proces mumifikace nám dnes odhaluje těla zachovaná více než pět tisíc let.
Pojem mumie se ovšem neváže pouze k proslulé egyptské mumifikaci. Některá tisíce let stará zachovalá a vysušená těla vznikla vlivem přírodních podmínek či jiných konzervačních technik starých světových kultur.
