Daně, na které je třeba myslet po ztrátě blízkého
Bohužel ani po úmrtí člověka nelze opomenout plnění daňových povinností. Jedná se především o daň z příjmu, daň z nemovitých věcí a silniční daň. Podle zákona se finanční instituce dívají na situaci tak, jakoby zesnulý žil až do dne předcházejícího dni skončení dědického řízení. S tím je tedy potřeba počítat, pokud je období probíhání dědického řízení v termínech, kdy je třeba odevzdat jakákoli daňová přiznání.
Daňovou povinnost za zesnulého plní osoba spravující pozůstalost. Pokud nikdo takový oficiálně určen nebyl, je třeba, aby se úkolu ujali potenciální dědici - účastníci dědického řízení.
Poraďte se s vaší účetní, případně s účetní zesnulého, pokud na ni máte kontakt. Ti už vám pomohou situaci zvládnout a předejít jakýmkoli nepříjemnostem nebo načítajícím se poplatkům z prodlení v budoucnosti.
Vyplnění posledního daňového přiznání blízké osoby
Pokud zemřel váš blízký, který byl osobou samostatně výdělečně činnou nebo pobíral příjem ze zaměstnání a ještě například z pronájmu nemovitosti a kvůli tomu si musel sám každoročně podávat daňové přiznání, je nutné na tuto povinnost myslet i po jeho odchodu. Finanční úřad za těchto situací předpokládá, jakoby byl zesnulý stále naživu, dokud není ukončeno dědické řízení. Často tedy může období mezi úmrtím a ukončením dědického řízení překlenout termín, kdy je nutné podat daňové přiznání, který je většinou až na výjimky do konce března následujícího roku.
Daňové přiznání může za zesnulého podat osoba spravující pozůstalost. Případně, pokud nikdo takový oficiálně nebyl stanoven, může daňové přiznání podat kdokoli z potenciálních dědiců, tedy účastníků dědického řízení. Nejjednodušší pro vás bude kontaktování účetní zesnulého, která už bude mít veškeré potřebné informace evidované u sebe a pouze vás požádá o doložení zbývajících dokumentů. Pokud kontakt na tuto účetní nemáte, zkuste se o situaci poradit s vaší účetní, případně na internetu vyhledejte kontakt na jakoukoli účetní firmu a požádejte je o vypracování daňového přiznání. Při vybírání účetní firmy dbejte na recenze a osobní pocit při komunikaci s vybraným profesionálem.
Kolik stojí dědické řízení, jaká je dědická daň
Za vyřízení dědictví si notář nemůže říci jakoukoliv částku, odměna je pevně stanovená vyhláškou. Zásadním vlivem na cenu je hodnota převáděného majetku notářem.
Příklad
Například za řízení, kde se vypořádává majetek ve výši 500 tisíc korun, dostane notář 6 800,- korun + DPH. V případě dvou milionové hodnoty to bude 16 300,- korun + DPH, u pěti milionů 23 300,- korun + DPH. Maximální odměna činí 38 300,- korun + DPH. Částku hradí dědicové podle poměru toho, jakou část dědictví nabyli. Je jasné, že notář nebude pracovat zadarmo, proto se i ve chvíli, kdy je hodnota převáděného majetku téměř nulová, platí poplatek minimálně 1 000,- korun. Základem odměny notáře jako soudního komisaře za úkony provedené v řízení o pozůstalosti je obvyklá cena aktiv pozůstalosti.
Jaká je aktuální dědická daň?
Daně se neplatí žádné, dědická daň totiž byla zrušena. Nabyté dědictví je u fyzických osob osvobozeno i od daně z příjmu.
Daň z nemovitých věcí
Pokud jste v předchozím roce nabyli v dědickém řízení nemovitost, nezapomeňte na zaplacení daně z nemovitosti. Abyste se dozvěděli, jak vysokou daň budete platit, je potřeba poslat daňové přiznání na finanční úřad. V dnešní době je možné udělat vše online, vyplnit daňové přiznání můžete pod tímto odkazem. Případně můžete na finanční úřad zajít osobně. Po odevzdání daňového přiznání vyměří finanční úřad výši daně z nemovitosti a o této částce vás informuje poštou společně se zaslanou složenkou. Daň je třeba zaplatit nejpozději do 31. května následujícího roku po nabytí nemovitosti. Tuto daň potom platíte každý rok ve stejný termín. Na její platbu myslet nemusíte, finanční úřad vás bude každoročně informovat poštou, stejně jako při první platbě. Daň je potřeba zaplatit každý rok, který jste k 1. lednu toho roku zapsaným majitelem dané nemovitosti v katastru nemovitostí. Pozdější prodej nemovitosti během roku už na daň nemá vliv.
Pokud by vaše vyměřená částka byla vyšší než 5 000 korun českých, máte možnost si platbu rozpůlit a do termínu platby, tedy 1. května, je nutné uhradit pouze první splátku. Druhou splátku je potom potřeba uhradit do konce listopadu. Naopak pokud by vaše vyměřená daň byla nižší než 30 korun českých, nemusíte ji platit vůbec. Standardně informuje finanční úřad o nutnosti zaplatit daň složenkou, kterou vám pošle poštou. Dnes je už ale možné i požádat finanční úřad o zasílání informací elektronicky na e-mail. Případně pokud máte datovou schránku, budete informace každoročně dostávat do ní. Pokud byste daň z nemovitosti nezaplatili, bude se vám na finančním úřadě načítat dluh v podobě úroku z prodlení. Od začátku roku 2021 se úroky z prodlení u daní počítají od čtvrtého dne po splatnosti, a to tak, že úroková sazba je repo sazba platná k 1. dni daného pololetí zvýšená o 8 procentních bodů.
Daňové výhody svěřeneckých fondů
Pokud například váš blízký v závěti zřídil svěřenský fond a vyčlenil do něj část svého majetku, případně majetek celý, nepodléhá tento majetek žádné dani. Zisk vytvořený z tohoto majetku už ale dani podléhá. Na svěřenské fondy je pro tyto účely pohlíženo stejně, jako obchodní korporace. Zisky vytvořené svěřenskými fondy tedy podléhají dani z příjmu ve výši 19 %. I výplata podílu na zisku z majetku, který je ve svěřenském fondu, podléhá běžnému zdanění. Typicky je to srážková daň ve výši 15 %, pokud je obmyšleným fyzická osoba.
Větších daňových úlev je možné dosáhnout v případech, kdy je svěřenský fond založen za veřejně prospěšným účelem. Největší výhodu svěřenského fondu ale využije sám zesnulý za doby jeho života. Jakýkoli majetek, který věnuje do svěřenského fondu, už totiž není oficiálně jeho a neplatí z něj tedy daň, pokud se jedná například o nemovitosti.