Jiří Rampáček

Nejlepší tatínek a dědeček na celém světě... Kéž by bylo více času a možnost užít si další společné chvíle. Nicméně tatínek se stihl za svůj život stát dědečkem a to ho udělalo nejšťastnějším. Dominičku miloval víc než cokoliv na světě, snesl by ji i modré z nebe. Vždy se zajímal o to, jak se máme, ptal se, jestli něco nepotřebujeme, rád s námi trávil chvíle na zahrádce, kde mu bylo dobře. Díky němu jsme se mohli mít líp. Jeho úsměv byl upřímný a dokázal zahřát na srdíčku. Jako táta tu vždy byl pro mě, jako děda tu byl pro svou vnučku. Miloval svou rodinu, miloval nás. Poslední 2 roky byly náročné, ale na druhou stránku jsme zvládli mnoho hezkých chvil - pozvat dcerku a vnučku k moři a další rok společně s budoucím zetěm letět opět k moři. Díky taťkovi jsme si pořídili zahrádku, kam moc rád jezdil, pěstoval okurky a rajčátka. S cigaretou v ruce pod slunečníkem či sedící v bazénu - to bylo pravé štěstí. Tatínku, i když to nebylo občas jednoduché, zůstaneš pro nás tím nejlepším tatínkem a dědečkem na světě a budeme Tě mít navždy v srdci.