Polonius

Jak vlna za vlnou, jež k břehům v dálce plyne, jdou naše minuty vstříc konci- děsný let! Za ty, jež minuly, se hrnou stále jiné a všechny řítí se ve věčném spěchu vpřed: jednou se narodíš a spatříš světlo světa, lopotně dozráváš- a anis nedozrál a už ti hrozí pád, tvou slávu zlomí léta a čas ti uloupí, co ti kdysi dal.