Co dělat, pokud byl váš blízký OSVČ?
Pokud byl váš blízký osobou samostatně výdělečně činnou podnikající na základě živnostenského oprávnění, může v podnikání pokračovat ten, kdo má tzv. dědický nárok. Jde buď o správce pozůstalosti/vykonavatele závěti, dědice ze zákona, dědice ze závěti, pozůstalého manžela, insolvenčního správce nebo svěřenského správce.
Pokud má někdo z výše uvedených lidí zájem v podnikání pokračovat, je povinen tuto skutečnost oznámit živnostenskému úřadu do tří měsíců ode dne úmrtí podnikatele. U insolvenčního a svěřenského správce je lhůta zkrácena na jeden měsíc.
Pro všechny uvedené osoby platí zákonná povinnost ustanovit si odpovědného zástupce pro vedení živnosti, v případě že samy předpoklady pro provozování živnosti nesplňují. Při pokračování v živnostenském podnikání se nemění identifikační číslo osoby.
Co dělat, pokud byl váš blízký jednatelem v s.r.o.
Zemře-li jednatel společnosti s ručením omezeným, je třeba svolat valnou hromadu společnosti a do jednoho měsíce od jeho úmrtí jmenovat jednatele nového, případně snížit počet jednatelů uvedených ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině společnosti, k čemuž je však potřeba změnit zakladatelský dokument (rozhodnutí valné hromady pak musí mít formu notářského zápisu).
Pokud tak společnost neučiní, může nového jednatele jmenovat soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem, nebo soud může společnost případně i zrušit a nařídit její likvidaci.
Jak fungují svěřenecké fondy?
Svěřenský (nebo také svěřenecký) fond je určený ke správě rodinného nebo firemního majetku (např. nemovitosti, peníze, firma, autorská práva) vyčleněného ke zvláštnímu účelu. Svěřenské fondy jsou velmi běžné v anglosaském právu – tam se označují jako trusty – a také u nás se využívají pro správu majetku stále častěji.
Majetek ve svěřenském fondu nemá vlastní právní subjektivitu, fond vlastní sám sebe, vede účetnictví a platí daně. Svěřenský fond spravuje jmenovaný správce ve prospěch obmyšlené osoby – beneficienta, tedy toho, kdo bude moci majetek využívat a čerpat z něj příjmy.
Výhodou vyčlenění majetku do svěřenského fondu je rozmělnění jmění, ale na vyčleněný majetek se nedá uplatňovat vlastnické právo. Například tzv. rodinné fondy se používají třeba pro ochranu před ztrátou dědického nároku nebo zabezpečení nezletilých členů rodiny.
Kdo může založit svěřenský fond
Svěřenský fond může založit každá fyzická či právnická osoba podepsáním smlouvy o svěření majetku správci, která se uzavírá mezi zakladatelem svěřenského fondu (tím, kdo majetek do fondu ukládá) a správcem. Smlouva musí obsahovat název fondu – jeho označení, majetek který tvoří fond při jeho vzniku, vymezení účelu, podmínky pro plnění, údaj o době trvání (doba určitá či neurčitá) a plnění ze svěřenského fondu obmyšlené osobě. Svěřenské fondy podléhají povinné evidenci a identita jejich zakladatelů je skrytá.
Založení, průběh a zánik svěřenského fondu jsou spojené s poplatky, které se liší v závislosti na hodnotě vyčleněného majetku. Typickým rysem svěřenského fondu je téměř vyloučená možnost veřejnoprávního dohledu, ale existují i případy, kdy může zasáhnout soud, a to hlavně v případě zániku či změn ve svěřenském fondu.
Svěřenské fondy se dělí podle účelu na:
fondy zřízené k soukromému účelu
fondy zřízené k účelu veřejně prospěšnému