Co znamená vydědění?
Vydědění slouží k tomu, aby zůstavitel odebral nepominutelnému dědici (osoba, která má nárok domáhat se i přes závěť svého zákonného dědického podílu, zpravidla potomek zůstavitele) nárok na jeho povinný díl tak, aby mu z pozůstalosti nepřipadlo nic. Proces vydědění v České Republice upravuje občanský zákoník § 1646-1649.
Potřebujete pomoci sepsat závěť?
Vytvořte si vlastní závěť do 15 minut přes naší aplikaci. Dokument vám potom zkontrolují experti na dědické právo. Vše si vyzkoušíte zdarma, bez kreditní karty. Platíte až těsně před tiskem (2 190 Kč).
Začít zdarma
315 558 136Co znamená nepominutelný dědic a povinný díl?
Nepominutelný dědic je někdo, kdo má ze zákona nárok na část dědictví - povinný díl. I kdyby zůstavitel v závěti nepominutelného dědice úmyslně neuvedl, bude mít tento dědic po smrti zůstavitele nárok se dožadovat své části dědictví. Neuvedení nepominutelného dědice v závěti nezpůsobuje její neplatnost.
Nepominutelný dědic
Za nepominutelné dědice jsou v současné době považování pouze potomci zůstavitele (toho, kdo píše závěť). Pokud nedědí, tak jejich dědi. Občanský zákoník přitom zohledňuje, jestli se jedná o plnoletého či nezletilého potomka. Nepominutelní dědici jsou jediným institutem, který omezuje zůstavitelovu svobodu při psaní závěti.
Právo na povinný díl
Pokud si zůstavitel nepřeje, aby jeho nepominutelný dědic dědil, ale nemá k tomu zákonem uznávaný důvod, má zmiňovaný dědic vždy právo na povinný díl. U nezletilého potom je povinný díl minimálně 3/4 jeho zákonného dědického podílu. U zletilého potomka je to 1/4 zákonného dědického podílu.
Zákonné důvody k vydědění (§ 1646 odst. 1 písm. a) - d) OZ)
Ač má zůstavitel poměrně velká práva nakládat se svým dědictvím po svém, právo na vydědění nepominutelného dědice bez důvodu nemá. Existuje pouze omezený výčet důvodů k vydědění.
Důvodů, kdy NENÍ možné vydědit je celá řada. Příkladem je jiná víra nebo např. registrované partnerství. Zákonem uznané důvody k vydědění jsou jen čtyři:
Neposkytnutí potřebné pomoci v nouzi
Zde nemusí jít jen o případ, kdy zůstaviteli nepomohl, ale i o případ, kdy mu neposkytl peněžité prostředky v nouzi. Jedná se zde také o možnost porušení vyživovací povinnosti.
Neprojevování opravdového zájmu
Tento důvod bývá zpravidla nejčastější. Rozhodne-li se zůstavitel uvést tento důvod vydědění, pak by mělo být nepochybné, že on sám nenese vinu na ztrátě opravdového zájmu ze strany nepominutelného dědice. Vyžaduje se, aby zůstavitel k tomuto neměl lhostejný postoj a styku s pozůstalým se nebránil. V tomto případě dost často nepominutelný dědic vybízí svědky z rodiny, aby tuto skutečnost vyvrátili.
Když se tak stane, je možné, že této žádosti z pohledu zůstavitele nebude vyhověno.
Odsouzení pro trestný čin
Předpokladem k podání žádosti na vydědění z důvodu odsouzení pro trestný čin je nutnost oficiálního vydání tohoto rozsudku soudem. Později už nehraje roli, jak velký trest byl potenciálnímu vyděděnci přidělen. Vždy však musí jít o vědomý trestný čin, u kterého odsouzený dobře věděl, že se ho dopouští.
V případech, kdy se osoba dopustí trestné činnosti přímo na zůstaviteli nebo jeho rodině, zakládá se dědická nezpůsobilost a nepominutelný dědic automaticky ze zákona nedědí.
Vedení trvale nezřízeného života
Zde musí jít o chování, které na první pohled není v souladu s dobrými mravy. Nemůže jít o chování nahodilé, musí vykazovat dlouhodobost a pravidelnost. Příkladem splnění takového nemravného chování je to, kdy nepominutelný dědic ve zvýšené míře konzumuje alkohol tak, že jde o chorobnou závislost a současně trpí i závislostí na hráčské vášni a na veřejnosti dělá výtržnosti. Zůstavitel ovšem nemůže tento důvod uvést tam, kde se o něj sám zapříčinil.
Jak správně vydědit potomka?
Vydědění může být součástí závěti a nebo zvlášť. V takovém případě se hovoří o prohlášení o vydědění. Ať se rozhodnete vydědění zdokumentovat jakkoli, aby bylo platné, je třeba řídit se stejnými pravidly, jako při psaní závěti.
Prohlášení o vydědění - náležitosti
Prohlášení o vydědění musí vždy obsahovat datum, jasné určení zůstavitele (celé jméno, datum narození, trvalé bydliště), jasné určení vyděděné osoby a podpis na konci dokumentu.
Uvádět důvod k vydědění není podmínkou, ale je to vždy lepší. Pokud vyděděný se situací nesouhlasí, může podat žalobu, ve které důvody k vydědění zpochybí. Ve chvíli, kdy budou důvody stanoveny pouze ústně, ale nebudou zapsány, bude vyděděný ve značné výhodě a zbytek rodiny by byl postaven do velmi nepříjemné situace.
Negativní závěť
Vedle prohlášení o vydědění existuje i tzv. negativní závěť. Jde o situaci, kdy zůstavitel chce, aby se dědilo podle zákona, ale současně si nepřeje, aby dědila některá z osob v dané dědické třídě.
Jak se vydědění bránit?
V případech, kdy vyděděný nepominutelný dědic s vyděděním nesouhlasí, může se proti němu bránit během dědického řízení, konkrétně žalobou při soudním řízení. Vyděděný potomek zůstavitele bude muset prokázat, že uvedený důvod k vydědění není pravdivý. V případě, že v prohlášení o vydědění není uveden důvod, má vyděděný potomek nárok na povinný díl. Stejně tak na něj má nárok, když se mu podaří prokázat, že uvedený důvod není oprávněný.