Otevírací doba a provozní informace
Otevírací doba Ústředního hřbitova se liší podle jednotlivých měsíců v roce:
leden - únor 7 - 17 hod
březen 7 - 18 hod
duben - září 7 - 19 hod
říjen 7 - 18 hod
listopad - prosinec 7 - 17 hod
Historie
Brněnský Ústřední hřbitov byl zřízen podle projektu zpracovaném Aloisem Prastorferem na pozemku o rozloze 28 hektarů. Originálně měl návrh zpracovat Franz Neubauer, přednosta brněnského stavebního úřadu, který ale nečekaně zemřel 30. července 1881. Projekt tedy převzal zmiňovaný architekt Alois Prastorfer, který byl profesorem německé stavební průmyslové školy v Brně. Návrh předložil 15. listopadu téhož roku radě města, která ho následně odsouhlasila. Terénní práce byly zahájeny v roce 1882 na jaře. Odpovědnost za ně mimo architekta měl vedoucí stavitel Johan Zoufal ve spolupráci se zahradníkem Karlem Jelínkem. Na konci 19. století se pozemek hřbitova nacházel daleko za městem Brnem. Parcely pro hřbitov získalo město od obce Horní Heršpice - předchozího majitele. Nově založený hřbitov patřil už katastrálním územím pod Staré Brno II. a od založení nesl název, který má dodnes - Ústřední hřbitov města Brna.
Hřbitov byl slavnostně otevřen 3. listopadu 1883. Prvním pohřbem byl ve stejný den obřad pro desetiletého chlapce jménem Jiří Šimek z ústavu pro hluchoněmé.
Brněnský Ústřední hřbitov se od založení dvakrát rozšiřoval o území, které do té doby patřilo opět Horním Heršpicím. V roce 1915 bylo na základě dalšího rozšíření vytvořeno nové katastrální území Staré Brno a vídeňka. Později bylo území rozšířeno znovu kvůli přidání parcel, které dříve patřily obci Bohunice. V těchto místech následně vzniklo brněnské krematorium.
Hřbitov se, tak jak předesílal jeho název, skutečně stal veřejným pohřebištěm pro všechny obyvatele města bez ohledu na náboženské vyznání, postavení ve společnosti, národnost nebo rasu. Jedinou výjimkou byli a stále jsou židé, kteří mají možnost pochovat své blízké na speciálním židovském hřbitově v Židenicích u Nezamyslovy ulice.
Ústřední hřbitov svým vznikem nahradil řadu menších pohřebišť, které svého času v Brně fungovaly. Mezi ty nejvýznamnější patřil například:
hřbitov u dnešní ulice Kounicovy
hřbitov u kaple svatého Prokopa na Starém Brně
hřbitov u kostela svatého Václava na rohu dnešní Vídeňské a Vojtovy ulice
hřbitov v Černých Polích
Krematorium
Brněnské krematorium bylo postaveno v letech 1926 - 1929 podle funkcionalistického návrhu architekta Arnošta Wiesnera. Krematorium bylo oficiálně uvedeno v provoz dne 8. dubna 1930 prvním zpopelněním a obřadem.
Obřadní síň
Velká obřadní síň byla na hřbitově postavena až později po jeho otevření. Její výstavba probíhala v letech 1926 a 1927 podle návrhu architekta Bohuslava Fuchse, který byl zaměstnancem městské stavební kanceláře. Na tehdejší dobu byla tato obřadní síň velmi moderní stavbou a byla dokonale technicky vybavená. Pokud byste chtěli zajistit obřad v této smuteční síni, pomůže vám například Pohřební služba Brno.
Čestné pohřebiště
Pohřebiště z 2. světové války, vybudované během poválečného období v letech 1945 až 1946. Dalšími úpravami a rekonstrukcí prošlo na přelomu 70. a 80. let 20. století. Nachází se na Jihlavské ulici v městské části Brno-střed. Je pohřebištěm především pro rumunská spojenecká vojska a účastníky domácího odboje.
Ve středu pohřebiště se tyčí pilíř se sochou vojína. Mezi kolumbáriem s urnami sovětských příslušníků a přístupovými schody jsou umístěny hromadné hroby vojáků. Nad nimi se nacházejí dva protilehlé monumenty z betonu. Zdobí je reliéfní malba Miloše Axmana. Ve spodní části pohřebiště stojí zkosený betonový pylon, vysoký 39 metrů. Během rekonstrukce na místo byly umístěny i tanky těžká vojenská technika. Koncem roku 1991 byly tyto předměty opět odstraněny.
Roku 1989 se pohřebiště stalo národní památkou České republiky. V prvních květnových dnech a v den výročí osvobození Brna - 26. dubna - se zde každoročně konají pietní akty.
Významné osobnosti pohřbené na Ústředním hřbitově v Brně
Ústřední hřbitov v Brně je místem posledního odpočinku pro řadu významných osobností, jako například básníka Jana Skácela nebo první český starosta Brna Karel Vaněk. Kompletní seznam významných osobností ležících na tomto hřbitově najdete v předchozím odkaze.
Pietní místo pro nenarozené děti
Od jara roku 2021 bude možné využít nově zřízeného pietního místa pro nenarozené zesnulé děti. Správci brněnského hřbitova si moc dobře uvědomují náročnost této situace, a proto vytvořili místo, kterým se budou snažit pomoci rodičům nedonošených zesnulých dětí vyrovnat s jejich ztrátou. Na místě nechybí lavičky a časem bude doplněno o nádoby na květiny.
