Otevírací doba a provozní informace
Malvazinecký hřbitov je pro veřejnost otevřen podle standardní otevírací doby i během koronavirové krize.
Otevírací doba:
leden - únor 8 - 17 hod březen - duben 8 - 18 hod květen - září 8 - 19 hod říjen 8 - 18 hod listopad - prosinec 8 - 17 hod
Na obrázku níže si můžete prohlédnout mapu Malvazineckého hřbitova.
Historie
Původní smíchovský hřbitov se rozkládal v okolí kostela svatého Filipa a Jakuba na Arbesově, dříve Jakubském náměstí. Po roce 1787 musel být zrušen kvůli josefínským dekretům, které zakazovaly pohřbívání uvnitř města Prahy. V roce 1891 byl, navzdory protestům místních obyvatel, kostel zbořen. Na základě toho se stal hlavním pohřebištěm pro celou levobřežní část města Malostranský hřbitov. Roku 1862 musel být pro nedostatečnou kapacitu rozšířen, ale ani rozšíření kapacitní problém nevyřešilo na dlouho a tak byl hřbitov v roce 1884 kompletně uzavřen.
Prostranství, na kterých Malvazinecký hřbitov leží, dříve patřily k usedlosti pražského měšťana Tomáše Malvazy, na základě kterého hřbitov dodnes nese své jméno. V roce 1875 obec Smíchov pozemky odkoupila s cílem vybudovat na nich nový hřbitov. Byl k tomu využit návrh architekta Antonína Barvitiuse, který mimo jiné navrhnul také smíchovskou radnici nebo Lannovu vilu.
Vysvěcení a první oficiální pohřeb proběhly na malvazinecké hřbitově dne 31. prosince 1876. Od té doby byl hřbitov dvakrát rozšiřován, naposledy v roce 1897. Tehdy bylo spolu s rozšířením vybudováno i zázemí pro zaměstnance a márnice, která se později začala využívat jak smuteční síň a kaple.
K Malvazineskému hřbitovu přiléhá také Nový židovský hřbitov na Smíchově. Byl založen roku 1903 a pohřbívat se na něm přestalo až roku 1990. Vchod na hřbitov je z Peroutkovy ulice.
Architektura
V roce 1896 byl slavnostně vysvěcen místní kostel novorománského slohu, který je pojmenovaný po sv. Filipovi a Jakubovi, smíchovských patronech. Celá stavba byla vybudována podle návrhu Adolfa Duchoně a při jeho výstavbě byly použity materiály ze zbořeného stejnojmenného kostela na Arbesově náměstí. Mimo materiálů byly z místa původního kostela přemístěny i sochy a dva zvony. Sochu svatého Václava ztvárnil sochař Čeněk Vosmíka. Kostel i hřbitov jsou od roku 1958 na seznamu kulturních památek.
Od roku 1879 se v kostele konaly pravidelné májové slavnosti, které byly velmi oblíbené a měly vysokou návštěvnost. Tyto slavnosti byly pořádané Družstvem svatého Václava, jehož hlavní aktivitou bylo pořádání slavností zmrtvýchvstání.
V blízkosti hlavní vstupní brány na hřbitov se nachází unikátní, raně barokní sloup, který je vysoký šest metrů a zdobí jej sluneční hodiny. Toto dílo pochází z roku 1675 a autor je bohužel neznámý. Původní umístění sloupu bylo na zbraslavské ulici, naproti dnešnímu Smíchovskému nádraží.
Malvazinecký hřbitov v číslech
Díky rozšiřování během 19. století se pozemek hřbitova rozrostl z původních 3,2 hektarů na dnešních 7,58 hektarů. Tato rozloha ho činí čtvrtým největším hřbitovem v Praze. V současnosti je na hřbitově 13 374 hrobových míst, z nichž 3 551 jsou urnové hroby, 760 hrobky a 680 kolumbární okénka. Pro více informací můžete kontaktovat správu hřbitova nebo pohřební službu v Praze.
Významné osobnosti pohřbené na Malvazineckém hřbitově
Smíchovský hřbitov je místem odpočinku pro mnoho významných osobností naší republiky. Jedním z nich je i umělec Karel Gott, který byl na hřbitově pohřben 20. prosince 2019 nebo také zpěvačka Eva Pilarová. Dále mají na hřbitově své hrobky například Antonín Novotný, který byl třetím československým komunistickým prezidentem, šestým československým prezidentem od vzniku Československa vůbec. Známý fotograf Oldřich Škála, který se proslavil především fotografiemi prezidenta Václava Havla a dalších politicky významných osobností. V neposlední řadě odpočívají na hřbitově například spisovatelé Jakub Arbes, Ondřej Sekora, Hermann Ungar nebo Jiří Karásek ze Lvovic. Pro kompletní seznam osobností pohřbených na Malvazineckém hřbitově klikněte na předchozí odkaz.