Poradna > Další články

Krematorium ve Zlíně

Anna Janoštíková08. 03. 2021

Zlínský Lesní hřbitov je díky jeho zakladateli Tomáši Baťovi známým místem. Ne každý už ale ví, že jeho součástí je od roku 1978 i krematorium. Ročně v něm proběhne kolem 3 tisíc žehů a obřady probíhají v moderně zpracované obřadní síni.

Obsah

    Historie

    Jak zmiňujeme výše, zlínské krematorium je součástí Lesního hřbitova, který ve 30. letech 20. století založil Tomáš Baťa a architektem hřbitova byl František Lydie Gahura. Celý objekt se nachází v městské části Kudlov, jižně od centra Zlína. Výstavba krematoria trvala 8 let v letech 1970 až 1978 a byl při ní využit návrh zlínského architekta Jiřího Čančíka. Stavbyvedoucím projektu byl Ing. Petr Pinkava, který spolupracoval s národní firmou Průmyslové stavby Gottwaldov. První žeh proběhl v dubnu roku 1978.

    Architektura

    Celá budova je ve tvaru kostky a je velmi moderně a vkusně řešena. Ze tří stran je prosklená a na severní straně navazuje na provozní budovu se samostatným vchodem i vjezdem. Obecně bychom mohli říct, že se skládá ze tří částí - obřadní síně, hospodářské/provozní části a zázemí včetně bytových prostor pro zaměstnance. 

    Celá myšlenka hřbitova umístěného v lese, je propojení s přírodou a se stejným záměrem je postavena i obřadní síň, která je prosklená a smuteční hosté se tedy dívají přímo do zeleně. Tento pohled navozuje pocit klidu a míru, pomáhá se vyrovnat s odchodem blízké osoby a načerpat z přírody energii do následujících dní. Součástí obřadní síně je i místnost pro vystavení zesnulého a galerie pro hudebníky. Před obřadní síní jsou dvě čekárny. Jedna pro nejbližší pozůstalé a druhá pro ostatní účastníky posledního rozloučení. 

    Interiér je dále doplněn spoustou výtvarných děl, keramickým reliéfem zpracovaným od Hany Exnarové, vitráží, kterou vytvořili Jaroslava Brychtová se Stanislavem Libenským a tapiserie, kterou ztvárnila Vlasta Čančíková.  

    Jak krematorium vypadá se můžete podívat i na videu ze dne otevřených dveří v roce 2013.

    Provozní část 

    V provozní části krematoria jsou umístěna kremační zařízení a další příslušenství a místnosti nezbytné k provozu. Najdeme tam například kancelář dispečinku, spalovnu pro likvidaci květinových darů, prostory pro chladící a mrazící boxy. V neposlední řadě objekt zahrnuje bytové i nebytové prostory a zázemí pro zaměstnance. 

    Technologie

    Zlínské krematorium disponuje dvěma spalovacími jednoúrovňovými pecemi o rozměrech 2 x 3,2 x 3,6 metrů. Šířka samotné spalovací komory je 90 cm a maximální rozměry rakve jsou 86 x 60 x 220 cm. Žeh probíhá za teploty mezi 700 a 900 stupni Celsia a trvá zhruba jednu hodinu. Palivem je zemní plyn a výkonnost obou pecí při osmihodinovém provozu pět dní v týdnu je 3 500 zpopelnění za rok. Maximální kapacita zlínského krematoria při nepřetržitém provozu by tedy byla 10 000 žehů ročně. 

    Množství zpopelnění a obřadů od otevření do dnes

    V nejbližších letech po dokončení stavby krematoria se v něm konalo průměrně 3 300 žehů ročně, zatímco počet obřadů byl výrazně nižší - 1 200 ročně. To znamená, že smuteční obřad měl jen každý třetí zesnulý, který byl v krematoriu spálen. 

    Nejvyšší počet kremací byl vykonáván v roce 1989 a bylo to skoro 5 tisíc, konkrétně 4 811 žehů. Počet obřadů se ale oproti předchozím letem nezměnil vůbec.

    Nejnižší počet kremací byl naopak zaznamenán v roce 2002, kdy bylo vykonáno pouze 2 609 žehů. 

    Počet kremací se za posledních několik let stabilizovat na průměrných třech tisících žehů ročně. Množství obřadů je ale každým rokem nižší a nižší. Například v roce 2016 proběhlo 3 066 kremací a pouze 722 obřadů. Obřady už se tedy dnes konají pouze pro každého čtvrtého zesnulého, který je spálen.