Historie
Jak zmiňujeme výše, zlínské krematorium je součástí Lesního hřbitova, který ve 30. letech 20. století založil Tomáš Baťa a architektem hřbitova byl František Lydie Gahura. Celý objekt se nachází v městské části Kudlov, jižně od centra Zlína. Výstavba krematoria trvala 8 let v letech 1970 až 1978 a byl při ní využit návrh zlínského architekta Jiřího Čančíka. Stavbyvedoucím projektu byl Ing. Petr Pinkava, který spolupracoval s národní firmou Průmyslové stavby Gottwaldov. První žeh proběhl v dubnu roku 1978.
Architektura
Celá budova je ve tvaru kostky a je velmi moderně a vkusně řešena. Ze tří stran je prosklená a na severní straně navazuje na provozní budovu se samostatným vchodem i vjezdem. Obecně bychom mohli říct, že se skládá ze tří částí - obřadní síně, hospodářské/provozní části a zázemí včetně bytových prostor pro zaměstnance.
Celá myšlenka hřbitova umístěného v lese, je propojení s přírodou a se stejným záměrem je postavena i obřadní síň, která je prosklená a smuteční hosté se tedy dívají přímo do zeleně. Tento pohled navozuje pocit klidu a míru, pomáhá se vyrovnat s odchodem blízké osoby a načerpat z přírody energii do následujících dní. Součástí obřadní síně je i místnost pro vystavení zesnulého a galerie pro hudebníky. Před obřadní síní jsou dvě čekárny. Jedna pro nejbližší pozůstalé a druhá pro ostatní účastníky posledního rozloučení. Stejně jako v Pohřební službě Ústí nad Labem nebo v jiných městech ČR, i ve Zlíně je nachystaná obrazovka připravená k promítání fotografií během obřadu.
Interiér je dále doplněn spoustou výtvarných děl, keramickým reliéfem zpracovaným od Hany Exnarové, vitráží, kterou vytvořili Jaroslava Brychtová se Stanislavem Libenským a tapiserie, kterou ztvárnila Vlasta Čančíková. Pohřeb pro svého blízkého si zde můžete objednat mimo jiné i u pohřební služby Uherské Hradiště.
Jak krematorium vypadá se můžete podívat i na videu ze dne otevřených dveří v roce 2013.
Provozní část
V provozní části krematoria jsou umístěna kremační zařízení a další příslušenství a místnosti nezbytné k provozu. Najdeme tam například kancelář dispečinku, spalovnu pro likvidaci květinových darů, prostory pro chladící a mrazící boxy. V neposlední řadě objekt zahrnuje bytové i nebytové prostory a zázemí pro zaměstnance.
Technologie
Zlínské krematorium disponuje dvěma spalovacími jednoúrovňovými pecemi o rozměrech 2 x 3,2 x 3,6 metrů. Šířka samotné spalovací komory je 90 cm a maximální rozměry rakve jsou 86 x 60 x 220 cm. Žeh probíhá za teploty mezi 700 a 900 stupni Celsia a trvá zhruba jednu hodinu. Palivem je zemní plyn a výkonnost obou pecí při osmihodinovém provozu pět dní v týdnu je 3 500 zpopelnění za rok. Maximální kapacita zlínského krematoria při nepřetržitém provozu by tedy byla 10 000 žehů ročně.
Množství zpopelnění a obřadů od otevření do dnes
V nejbližších letech po dokončení stavby krematoria se v něm konalo průměrně 3 300 žehů ročně, zatímco počet obřadů byl výrazně nižší - 1 200 ročně. To znamená, že smuteční obřad měl jen každý třetí zesnulý, který byl v krematoriu spálen.
Nejvyšší počet kremací byl vykonáván v roce 1989 a bylo to skoro 5 tisíc, konkrétně 4 811 žehů. Počet obřadů se ale oproti předchozím letem nezměnil vůbec.
Nejnižší počet kremací byl naopak zaznamenán v roce 2002, kdy bylo vykonáno pouze 2 609 žehů.
Počet kremací se za posledních několik let stabilizovat na průměrných třech tisících žehů ročně. Množství obřadů je ale každým rokem nižší a nižší. Například v roce 2016 proběhlo 3 066 kremací a pouze 722 obřadů. Obřady už se tedy dnes konají pouze pro každého čtvrtého zesnulého, který je spálen.
